Říkate si, proč studovat impresionisty, průmyslovou revoluci nebo Shakespearovy sonety, když jsou vaší specializací informační technologie? Pokud jste studovali nebo ještě studujete technické obory, tuto otázku jste si nejspíš už někdy položili. Hodiny filozofie, umění či literatury skutečně nemusí studentům technických a jiných exaktních věd připadat na první pohled smysluplné.
Novinářka Sophia Gilbert ve svém článku pro server Atlantic tvrdí, že právě humanitní vědy jsou v dnešním rychle se měnícím technologickém světě důležité, a to pro zachování určité míry lidského rozměru. Svůj postoj ilustruje na příkladu kolegy novináře, který sledováním filmů ve zrychleném režimu ušetřil hodně času a viděl snad všechny top filmy na Netflixu. Na protipól staví studenty z Harvardu, kteří věnovali pozorování jediného obrazu hodiny. Po třech hodinách byli překvapeni, kolik toho byli schopni v porovnání s první hodinou vidět. Jak na tom byl televizní divák si můžete odvodit.
Umění a obecně humanitní vědy vyžadují čas. Zatímco informace na internetu máme k dispozici okamžitě, poznání či pochopení jejich podstaty vyžaduje čas. Kulturní kritik Leon Wieseltier říká, že humanitní vědy jsou pro rozvoj člověka a celé společnosti zásadní. „Literatura, umění, filozofie nebo historie nás učí pochopit, že lidský život nelze pouze kvantifikovat.“ Ve složitějších životních situacích nejspíš nesáhnete po učebnici deskriptivy.
„Ne vše, co se dá spočítat, se počítá; a ne vše, co se počítá, se dá spočítat.“
Albert Einstein
„Ne vše, co se dá spočítat, se počítá; a ne vše, co se počítá, se dá spočítat.“
Albert Einstein